Časově nenáročná černobílá animovaná dokumentární drama s detektivním nádechem v režii Michala Baláže a Nora Držiaka se celkem chce přiblížit mladšímu publiku. O tom svědčí nejen animace v celém filmu, ale také hudba na konci nebo několik výstřižků, např. boj Zaye a Štúra ve videohře.
Animované části, které patří vzpomínkám nebo faktům z minulosti, připomínají typ internetového videa „Draw My Life,“ který byl populární na platformě YouTube v letech 2013 až 2015. V těchto videích autor vyprávěl o své životní historii a ilustroval ji na papíru. Film „True Štúr“ z dílny RTVS ve spolupráci s Crazy Company vznikl při příležitosti 200. výročí narození Ľudovíta Štúra v roce 2015. Hned na začátku se mi vynořila otázka: Kdo je ten muž, který zjišťuje pravdu o životě a smrti Štúra? Odpověď přichází v prvních minutách, kdy se odhaluje, že se jedná o smyšlenou postavu Samka Hronského, představovanou jako spolužáka Štúra z Halle.
Během jednoho dne, po pohřbu samotného Ľudovíta Štúra v Modře, navštěvuje několik Štúrových blízkých, aby zjistil něco více o Štúrově neočekávané smrti. Zajímavý je výběr herce ztvárňujícího Hronského, který se spolu s jeho postavou narodili v ten samý den jako Štúr, 28. října. Robo Roth herecky nezklamal během celých 50 minut filmu. Po krátkém úvodu do života Štúra se Hronský setkává nejprve se sourozenci Ľudovíta – bratry Samkem a Jankem a sestrou Karolínou, kde se mu vyvrací podezření z vraždy Štúra Karolem Zayem. Další zastávka patřila Josefovi Miloslavovi Hurbanovi, později Michalu Miloslavovi Hodžovi a v neposlední řadě Janovi Kalinčiakovi, kteří mu vyprávěli několik zajímavostí o životě Štúra. Tyto informace z úst hraných postav zní zajímavěji než z monologu jednoho vypravěče. Hronský při odchodu položil stejnou otázku Hurbanovi, Hodžovi i Kalinčiakovi: „Jaký byl ve skutečnosti?“ Jako odpověď dostal od každého jednoslovnou odpověď. Podle Hurbana byl nenahraditelný, Hodža tvrdil, že byl osamělý a Kalinčiak zase, že nekompromisní.
To krásně hovoří o tom, že historické osobnosti nejsou jen politici, novináři, spisovatelé a překladatelé, ale ve své podstatě také lidé s vlastnostmi, které má každý z nás. Co mě možná tak neoslovilo, bylo „zjevení“ Adely Ostrolúcké, která byla již po smrti a také něco málo vyprávěla o Štúrovi a jejich vztahu. Nebylo jasné, zda slova z jejích úst vyprávěl ještě Kalinčiak, nebo se Hronskému kvůli jeho únavě zjevila sama. Hronský se dostal k Janu Franciscimu, který Samkovi vysvětlil jeho spor se Štúrem a po zjištění, že ani Francisci není viníkem, se dostal až k Danielovi Lačnému, příteli Štúra.
Ten nakonec vysvětlil, jak proběhla smrt Ľudovíta, a tím se skončila i Hronského polemika o možné vraždě tohoto velikána. Na konci se možná vysvětluje celý důvod pátrání po pravdě o smrti Ľudovíta Štúra, protože je skutečně ironické, že jen hloupá a nešťastná náhoda ukončila tak grandiózní život tak běžným způsobem. Setkáváme se také s retrospektivou hlavního hrdiny Samka Hronského, který na začátku ukládá spisy o Štúrovi do krabice a tu na konci zavírá a vkládá k ostatním. Působí to tak, jako by Štúrova smrt nebyla první, kterou řešil. Šlo o bližší vykreslení postavy, nebo to jen hovořilo o tom, že film má i detektivní charakter?
Film přitáhl mou pozornost po celých 50 minut, protože byl zpracován na základě skutečných událostí, takže jsem sledovala jeho děj s očekáváním a zájmem. Myslím si, že film je vhodný pro studenty a dospělé, protože jeho hlavním cílem je vysvětlit historické události a představit hlavní postavy slovenské historie.
Více o filmu:
